Historické ohlédnutí
Nejstarší písemný údaj ke jménu Lačnov pochází z let 1318-1329. V písemných pramenech se později rovněž objevuje jméno Lacznaw.Z těchto listin vyplývá,že Lačnov patří k nejstarším obcím regionu a že již v té době měl Lačnov svou rychtu.
Původní listina biskupa Bruna o propůjčení úřadu rychtáře na lokátora se ztratila. Na žádost Conrada, lačnovského rychtáře, vydal biskup Hynek z Olomouce 4.května 1329 ve Svitavách obnovovací listinu, ve které se potvrzují privilegia, která vydal již předtím biskup Bruno ze Schauenburgu Lačnovské rychtě.
Období velké kolonizace ve 13.století děkuje nejen velká část Moravy a Čech, ale i Slezska za své zkulturnění.V kolonizačních vesnicích 13.století převládá franské zařízení a franský stavební sloh.Obytné domy tvořily společně s hospodářským stavením čtvercový dvůr s otevřeným dvorem. Město |Svitavy bylo osídleno dříve než okolní obce. Že první osídlenci Svitav přišli z Dolního Německa svědčí příchod biskupa Bruna ze Schauenburgu a prvního lokátora Svitav,Helemberta z Thurmu.Ten pocházel jako následovník Bruna z jeho Dolnoněmecké vlasti.
Moravský Lačnov se táhne asi jednu hodinu cesty ze Svitav po obou stranách silnice a stejnojmenného potoka až k česko-moravské hranici. Rozloha obce je 1278 ha.Obec je rozložena na náhorní plošině, jejíž nejvyšší bod je rákosiště v blízkosti Valdeku v nadmořské výšce 465m.Lačnov byl založen za časů olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburgu a je po Radiměři nejstarší vesnicí svitavského okresu.V roce 1770, kdy se, jako ve všech místech Rakouska, provádělo první číslování domů, měl Lačnov 139 domů.Do roku 1787 přibylo jedenáct domů.Po první světové válce se obnovila výstavba, takže obec vykazovala 315 domů. Počet obyvatel se různě pohyboval. V roce 1891 měl Lačnov 1719 obyvatel. V roce 1901 měl 1894 a v roce 1940 jen 1624 obyvatel.
Území Lačnova mělo dříve podstatně jiný ráz než dnes. Až do roku 1770 se na jižním konci obce rozprostíral velký Špitálský rybník (po roce 1945 objekty továrny TOS),a tento rybník odděloval Lačnov od Svitav. První dům na dolním konci Lačnova byla zemědělská usedlost.Dlouhá řada domů, která je dnes na západní straně u silnice mezi Svitavami a železničním mostem (ul.Jana Želivského), vznikla až po zániku Špitálského rybníka v roce 1770.Na místě bývalého rybníka „Schwarzen Teiches“ byl v roce 1929 založen stejnojmenný rybník (dolní rybník),který měl sloužit ke koupání, plavání a hlavně k proplachování řeky Svitavy, která byla silně znečištěna průmyslovými odpady.
Železniční dráha Brno-Česká Třebová, která vede okolo Lačnova, byla vybudována v letech 1846-1848. Lokální dráha Svitavy-Polička byla otevřena v roce 1896. Výstavba obecní silnice byla zahájena v roce 1835 a v dalších letech prodloužena až do Lanškrouna.
Kdysi byl Lačnov přidělen k farní škole ve Svitavách ale v roce 1785 byla založena v Lačnově vlastní škola. Dnešní školní budova byla po mnoha nezdařených plánech a zpožděních postavena obcí v roce 1878 a nová škola byla postavena na místě původní školy. 6.10.1878 byla školní budova vysvěcena a 10.10.1878 začalo pravidelné každodenní vyučování ve dvou třídách.
V roce 1894 byla konečně díky starostovi Johannovi Budigovi ve Svitavách postavena elektrárna a po úspěšném rozšíření v roce 1912 byla její síť protažena i do Lačnova. První, kdo v Lačnově začal svítit elektřinou a poháněl s ní stroje byl Franz Schindler, který v roce 1907 připojil svou kolářskou dílnu na svitavskou elektrárnu. Dříve se v zemědělských usedlostech svítilo pomocí loučí. Svícení petrolejem se rozšířilo teprve od druhé poloviny 19.století. V roce 1870-1871 vznikla ve Svitavách plynárenská společnost. V letech 1927 až 1928 byl spodní konec Lačnova připojen na Svitavský vysokotlaký vodovod. Potrubí bylo položeno v roce 1912, poté, co již od roku 1885 fungoval malý gravitační vodovod. Pitná a užitková voda se získávala ze dvou pramenů, které se nacházely na tvz.Kirchnwiesen (Klášterní louky). Aby se i pro střední a horní část Lačnova zajistila voda, nechala obec v roce 1930 na místě, které označil proutkař na pozemku Johanna Karma, vykopat 17 m hlubokou studnu. Kapacita studny byla 4,5 litru za sekundu. S tímto zdrojem vody bylo zásobování obce vodou plně zajištěno. Z důvodu nastupující hospodářské krize a vypuknutí války nemohl být záměr a projekt vybudování vodovodu po celé obci proveden.
Protože v suchých obdobích některé studny a částečně obecní potok vysychal, čekala na zásobování vodou většina obyvatelstva, zvláště pak hasičský sbor, který byl v obci v roce 1860 založen. V roce 1870 byla pořízena první stříkačka, o něco později pojízdná stříkačka. V roce 1880 došlo v naší obci k založení dobrovolného hasičského sboru z důvodu včasného zabránění škodám a k ochraně životů a majetku. První schůze sboru se konala 20.září 1880 a jako velitel byl zvolen Silvestr Fuchs. Za vedení velitele Josefa Wendla byla v roce 1928 postavena hasičárna na horním konci Lačnova, vybavená stříkačkou s vozem a hadicemi. V roce 1933 byla pořízena nová motorová stříkačka a v dolním konci byla postavena nová moderní hasičárna.
V roce 1900 byla Johannem Friedlem založena spořitelna a pokladna. Její vedení se roku 1932 konalo v soukromých domech. V roce 1931 byl postaven nový úřad (budova mateřské školy).
V roce 1914 započala výstavba domků „Randa-domků“ (ul.Slunečná). V dubnu téhož roku, stavitel Julius Randa, začal se stavebními pracemi a také se stavbou spojovací silnice podél stávajícího železničního mostu. Z důvodu přerušení výstavby v době I. světové války bylo postaveno 12 přízemních domů z původně plánovaných 26. Ostatní vytyčené parcely byly po válce vykoupeny různými zájemci, kteří si domy postavili ve vlastní režii.
Rok 1938 – příchod německých jednotek a připojení k německé říši.
Správní vývoj obce od roku 1850
Do roku 1849 byl Lačnov součástí panství Svitavy, od roku 1850 do roku 1855 byl začleněn pod politickou pravomoc Pokrajského úřadu v Mor. Třebové a v rámci soudní správy pod soudní moc ve Svitavách. Po zřízení smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byl v období 1855 až 1868 podřízen okresnímu úřadu ve Svitavách. Když byly v roce 1868 veřejná správa a soudní moc oddělěny, navrátil se pod pravomoc okresnímu úřadu v Moravské Třebové, který dostal pravomoci i pro soudní okres Svitavy. Sem příslušel Moravský Lačnov až do okupace v říjnu 1938,kdy zůstal po dobu války pod správním okresem ve Svitavách v župě Sudety.V roce 1945 byl obnoven předválečný stav a Moravský Lačnov byl do roku 1949 začleněn pod správní okres v Mor. Třebové. Po reorganizaci státní správy v roce 1949 byl začleněn do roku 1960 pod nově vzniklý okres Svitavy v Brněnském kraji. Po další reorganizaci v roce 1960 se stal součástí Svitav jako jejich místní část v rámci zvětšeného okresu Svitavy ve Východočeském kraji. Nyní patří jako součást Svitav pod Pardubický kraj.
Po roce 1960, kdy došlo k připojení Moravského Lačnova ke Svitavám, došlo postupně k úpadku kulturního a společenského života v obci. Byla zbouraná hospoda se sálem, byly zrušeny všechny prodejny s potravinami, zrušena městská hromadná doprava. Svoji činnost ukončily i dobrovolné spolky, protože neměly prostory, kde by se jejich členové mohly scházet a vykonávat svoji činnost. V současné době je aktivní pouze místní skupina Českého červeného kříže, která spolupracuje s místní základní školou a vedení školy umožňuje členkám ČČK scházet se ve škole a tak ve své činnosti pokračovat. Jinak jsou obyvatelé Svitav – Lačnova odkázáni na obchody, kulturní a sportovní vyžití pouze na akce, které pořádá město Svitavy.
