Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vývoj obce v letech 1900 až 1945

            V období industrializace vzniklo v obci v těsné blízkosti města Svitav několik závodů textilního průmyslu. Od roku 1852 datovala svoje počátky fa Bří Sponerové (TOS), která zde měla úpravnu, barvírnu a výrobu lněného a bavlněného zboží. V roce 1911 jsou dále v obci uváděni: 1 barvíř, 1  bednář, 1 čalouník, 1 kominík, 1 knihař, 1 lakýrník, 1 malíř natěrač, 1 puškař, 1 řemenář, 1 tkadlec, po 2 kramáři, podkováři, pokrývači, řezníci, uzenáři, krupaři, koláři, 4 obchodníci s různým zbožím, 7 ševců, 3 stolaři, 14 prodejců lihovin, piva, tabáku a uzenin, dále pak výroba pálených alkoholických nápojů a nápojů alkoholu prostých, 6 hostinců. V meziválečném období vznikly další průmyslové podniky jako 2 tkalcovny (fa Jaich a Siegl) a 1 strojírna. V roce 1924 se uvádějí živnosti: po jednom holič, bednář, klempíř kovář, krupař, pokrývač, řemenář, stavitel, štěrkař, kramář, výrobce lihovin a zámečník, 2 koláři, 2 pekaři, 4 stolaři,   9 obuvníků, 5 krejčích a švadlen, 10 obchodníků s různým zbožím. Hospod bylo stále 6. V Lačnově v daném roce bylo 51 majitelů zemědělských farem. K roku 1924 zde pracovala malá Jaichova tkalcovna. Výrobou barchetu se zabývala tkalcovna Singl, která je připomínána od roku 1935. Dále byla v obci strojírna Jana Peši (1935), zámečnická dílna Františka Ganze, výrobna speciálních strojů firmy Kindl, palírna lihovin a dvě stavební firmy (Neubauer, Seidl). Obec byla elektrifikována od roku 1919. Podle soupisu majitelů automobilů a motocyklů v roce 1926 bylo v Moravském Lačnově evidováno 6 automobilů a 1 motocykl.

            V první světové válce zahynulo na frontách ze svitavské farnosti celkem 362 mužů z toho 68 z Moravského Lačnova. 

Stav obyvatel Moravského Lačnova

Rok

1868

1890

1910

1930

1946

Obyvatel

1352

1719

1964

1703

 978

 

Národnostní poměry roku 1930

Celkem obyvatel

      Němci

       Češi

       Jiní

  1703

       1653

         38

        12

                     

                    Statistika počtu domů a obyvatel v letech 1880 až 1950

             V roce 1880 měla obec 200 domů a 1 555 obyvatel vesměs německé národnosti a katolického vyznání. V roce 1921 zde bylo napočítáno 265  domů    a 1 867 obyvatel a roku 1930  pak 290 domů a 1 703 obyvatel. V roce 1950 měla obec po spojení s Českým Lačnovem 362 domů a 1 143 obyvatel. Hospodářská půda měla roku 1900 1 239 ha, z toho 783 ha polí, 233 ha lesů, 209 ha luk, 8 ha zahrad a 6 ha pastvin. V tomtéž roce se zde chovalo 95 koní, 605 ks hovězího a 247 ks vepřového dobytka.    

                                                Politické strany a volby 

            Vzhledem k většinovému německému obyvatelstvu zde vyvíjela aktivní činnost v roce 1924 jen německá agrární strana Bund der Landwirte. Přesto nebyla ve výsledcích parlamentních voleb v meziválečném období nejúspěšnější politickou stranou. V roce 1929 zde největší počet 492 hlasů získali němečtí křesťanští sociálové, následovaní německou sociální demokracií, strana Bund der Landwirte získala 153 hlasů, němečtí nacionálové 38 hlasů a KSČ 21 hlasů. V roce 1935 si němečtí křesťanští sociálové sice udrželi vedoucí postavení mezi stranami s 394 hlasy, ale jen těsně před Henleinovou Sudetendeutsche Partei s 387 hlasy. Největší odliv hlasů pak pocítila německá sociální demokracie se 165 hlasy, tak Bund der Landwirte  se 108 hlasy.

 

 

                                                  Volby v roce 1931

Strana

Německá křesťansko-sociální strana

Německá sociálně demokratická strana

Bund der     Landwirte

Německá národně socialistická strana

Německá živnostenská strana

Počet voličů

    397

    284

    185

    96

   82

 

                                                 Volby v roce 1935

Strana

Německá křesťansko-sociální strana

Sudetoněmecká strana

Německá sociálně demokratická strana

Bund der Landwirte

Počet voličů

     394

    387

      165

     108

    

   Následovalo období, kdy byla povolena prakticky jediná strana, a to Nacionálně–socialistická německá strana (NSDAP). S budováním této strany bylo započato ihned po obsazení Sudet říšskými vojsky. Během roku 1939 byly ve Svitavách vytvořeny 3 organizace této strany a celé město bylo rozděleno na jednotlivé buňky a bloky. V jejím rámci působily různé přidružené organizace: SA-Standarte, SS 11 und 12/19 Zwittau, Nacionálně socialistický svaz řidičů, Motoratandarte 204 Zwittau, Svaz německých dívek, Hitlerova mládež, Německá pracovní fronta, Nacionálně socialistické ženské hnutí, Říšský spolek německých úředníků, Národně socialistický spolek učitelů, Technická nouzová pomoc a další.