Spolky
Většina spolků vznikla již před 1. světovou válkou. Především zde byla v německém prostředí nezbytná Německá tělocvičná jednota (Deutscher Turnverein), jejímž cvičitelem a předsedou ve 30. letech se stal Franz Hoschka. Cvičilo se na zahradě rychty. Nepostradatelným byl Spolek dobrovolných hasičů (Freiwilliger Feuerwehrverein) založený v roce 1880 nebo spolek Synové vlasti (Verein der Heimatsöhne), dále pak Křesťanský lidový spolek (Christlicher Volkverein) od roku 1906, jeho předsedou byl až do roku 1932 Johann Schindler. Spolek pořádal přednášky, divadelní představení a vánoční slavnosti. Mládežnickou organizaci tohoto spolku byl Jugendbund Lotschnau, tato byla nejaktivnější ve 30. letech, patronát nad akcemi měl P. Hubert Zolper, farář ze Svitav, a činnost byla zaměřena na připomínání německých národních písní a tanců. Dále v Lačnově působil Pěvecký kroužek (Liederkranz), ten zkoušel v hostinci u Schleglů, Cyklistický spolek (Radfahrverein) a Lačnovské lidové divadlo (Lotschnauer Volkstheater) hrálo od roku 1921. Hrávalo se v sále rychty nebo v hostinci Klimesch. Působil zde i Zemědělský spolek založený roku 1906.
Roku 1880 byl založen Sbor dobrovolných hasičů v Moravském Lačnově. Jeho prvním velitelem byl Sylvestr Fuchs. Sbor byl rozdělen do dvou čet, z nichž každá měla vlastní zbrojnici. Dobrovolní hasiči využívali vodu z Požární louky, a stříkačku zakoupenou obcí již roku 1870. V roce 1881 byla potom spolkem zakoupena závěsná pojízdná dvoukolová stříkačka, 200 metrová hadice a dále vybavení a zařízení potřebné k výkonu služby. Roku 1899 měl spolek k užívání zcela novou stříkačku, vybavenou lany. V roce 1922 byla z iniciativy velitele Josefa Wendla zakoupena nová hadice od firmy Heindrich Klinger za 6 800 Kčs. V roce 1928 byla modernizována zbrojnice v horní části obce nákladem 16 000 Kčs. K dalšímu rozvoji hasičství v Lačnově došlo roku 1933, kdy byla zakoupena motorová stříkačka, a ta byla umístěna do druhé zbrojnice v dolní části obce. Stavba této zbrojnice byla zahájena v roce 1931 pod vedením stavitele Neubauera, a to na pozemcích Theresie Schlöglové č. p. 28.