Historický vývoj obce
Původně zde stála stará slovanská osada, která byla dodatečně kolonizována za biskupa Bruna, který zde vysadil svobodnou rychtu, jejíž privilegia se nedochovala. Název vsi Lačnov se objevuje již roku 1320 jako součást obvodu svitavského. Dodatečná kolonizace původně české vsi probíhala tak, že se zde postupně usazovali Němci z již kolonizovaných blízkých Svitav. Některá česká jména se zde dochovala až do doby bělohorské, kdy se k nim přestaly rody hlásit, jako např. Strnadel nebo Schimke. Roku 1329 olomoucký biskup Jindřich Berka z Dubé (biskup Heinrich) (některými prameny je uváděný Hynek z Olomouce, ten však není v seznamu olomouckých biskupů) potvrdil Konrádovi, dědičnému rychtáři v Lačnově, privilegia vydaná biskupem Brunem ze Schauenburka, která byla zničená ohněm. Podle tohoto dokumentu je rychta povinna odvádět každý třetí fenik ze všech pokut a z pěti čtvrtin akrů. Rychta měla dva dani podléhající lány, ševce, který smí jen sám jediný vyrábět boty. Měla povinnost mít k dispozici vycvičeného lukostřelce. Roku 1389 získal ves olomoucký biskup a byla počítána k obvodu mírovskému. Ze vsi byl ale odváděn plat litomyšlské kapitule. V roce 1513 patřil Lačnov již mezi vsi svitavského panství, které dostaly od olomouckého biskupa Stanislava Thursa odúmrť. K roku 1550 jsou uvedeny v městských svitavských knihách obce, ve kterých město Svitavy vykonávalo hrdelní právo, a kromě jiných okolních obcí je zde uveden též Lačnov. V lehčích případech viníci předstupovali před dědičného rychtáře, v závažných skutcích byli předváděni před městského soudce ve Svitavách. V roce 1583 olomoucký biskup Stanislav Pavlovsky rozhodl při mezi poddanými v Lačnově o jejich dávkách a robotních povinnostech při výlovu rybníků u Svitav. Roku 1830 vrchnostenský úřad panství Svitavy potvrdil prohlášení Jana Schvarze o zřízení barvírny v Lačnově a o používání mlýnské struhy za roční činži. Do roku 1849 byl pak Lačnov součásti svitavského panství a sdílel jeho osudy.
Při druhé vizitaci lánové komise roku 1677 bylo zde zjištěno 38 starousedlých a 3 poustky, z nichž 2 majitelé zemřeli a 1 zběhl. Dále zde byla dědičná rychta v majetku Philippa Langa, 8 velkých statků s výměrou nad 60 měřic, 23 středních s 20-60 měřicemi, 2 malé s výměrou 1-20 měřic, 7 chalupníků do 1 měřice a 22 majitelů malých domů, 1 krčma, 5 výměnků, 2 pastoušky, 1 dům listonoše, 1 invalidovna. V Českém Lačnově bylo 6 sedláků a 3 domkáři. Podle Tereziánského katastru moravského bylo v Lačnově 1 127,3 měřic orné půdy, 24,7 měřic zahrad, 175,7 měřic pustin, 4 měřice pastvin, z luk bylo 69,75 fůry sena.
Koncem feudálního období roku 1843 žilo v Lačnově 974 obyvatel, z toho 455 mužů a 519 žen ve 166 domech a 231 domácnostech. Z nich se živilo zemědělstvím 66 osob, řemesly 6 osob, oběma uvedenými zároveň 3 osoby, u 153 nebylo uvedeno zaměstnání vůbec, takže se jednalo o nádeníky. Ve vsi byla jedna dědičná rychta s výměrou 105 jiter, 9 celoláníků s výměrou 39 až 46 jiter, 18 pololáníků s výměrou 23 až 38 jiter, 5 čtvrtláníků s 18 až 25 jitry, 8 podsedků s 9 až 20 jitry, 1 chalupník se 7 jitry, 22 domkářů s 1 1/4 až 4 jitry, 14 dominikalistů s 1/4 až 1 1/2 jitra, dále 87 domkářů se zahradou i bez ní. V selských hospodářstvích byli hospodáři ku pomoci 1 pacholek, 1 děvečka a 1 pasáček. Ve vsi se podle údajů z roku 1841 chovalo 87 koní, 4 býci a voli, 277 krav, 116 ks mladého dobytka, 60 ovcí a 74 vepřů. Průměrný stav dobytka na usedlost byl 3 koně, 6 krav, 2 ks mladého dobytka, 12 ovcí a 2 vepři. Desátek se odváděl faře ve Svitavách, tržními místy byla města Svitavy a Litomyšl, ve kterých se konal každou sobotu týdenní obilní trh.
Většina obytných a hospodářských budov byla postavena z kamene nebo nepálených cihel, ostatní ze dřeva, kryty šindelem nebo slaměnými došky. Ve vsi byla škola.
Povinnosti obce vůči vrchnosti kolem roku 1800
V té době bylo v obci 107 číslovaných domů, 1 dědičná rychta, 9 velkých sedláků, 18 středních a 5 malých sedláků, 1 velký zahradník, 6 středních a 1 malý zahradník, 57 domkářů a 9 po abolici vystavěných domků.
Plat z pozemků resp. z nemovitostí:
Svatojiřský plat 18 zl. a 17 kr., Svatováclavský plat 17 zl. a 15 kr., Vánoční plat 16 zl. a 45 kr., Stálý robotní plat 57 zl. a 33 kr., Plat ze slepic 5 zl. a 41 kr., Plat z vajec 29 kr., Plat z koroptví 3 zl., Plat za přízi 25 zl.a 8 kr., Plat za osvobození domu od roboty 17 zl. a 30 kr., Plat za povozy poskytované rychtou 12 zl., Poplatek za osvobození od roboty 147 zl. a 47 kr. Dále odvody: pšenice 13 měřic a 16 mírek, ovsa 68 měřic, chmele 25 měřic (15,27 hl). Dále zde byly podíly na těžbě a dodávkách dřeva a podíly na dopravních povinnostech s dřevem, obilím, sladem a pivem v rámci povinnosti uložených městu Svitavy.