HUSOBRANÍ 2014
Hoj klanové!
Nebylo jest termínu tak časného, ve kterém naše husobranecké setkávání se konají. Ač slunce bodem podzimním již přešlo a do krajin severních polární noc se vkrádá, pro nás v zemích českých snad ještě časná jeseň slunná bude, která povětrností pohodlnou naše setkání přízdobí.
A tak vězte,
že
setkání naše husobranecké ‒ svatomartinské zvané,
již po osmé konané,
nebude jest na Sv. Martina,
leč na Sv. Lukáše, to jest dne 18-ho října měsíce L. P. 2014.
Sraz ten však jako obvykle v den předchozí započne a nedělním polednem ukončen bude.
Novot však pro rok tento dosti není.
Se zlú sa potáže, kdo řádně tyto řádky čísti nebude a v podvečer páteční na tvrz hedečskú dorazí. Tam pouze krb vychladlý, spíž a sudy prázdné co trúba nalezne. Čtenáři pečliví v ten čas však k Rozkoši směřovati budú. Rozkoší jest nazývána nádrž vodní při cestě z Královského Hradce do Slezska bokem ležící. Na břehu nádrže této jest obydlí, kteréž to následovníkúm Krčínových náleží, co vartu na českých tocích drží. A nastojte, teta Jaruška v cechu tomto plukovnicí jest a zboží toto k našemu hodování a veselí na tři dny podrží. Budova tato nachází se 100 metrú od hráze, vpravo v otáčce při silnici přípobřežní z Nového Města do České Skalice, kde jest pouze ona a pak snad jen rybářú stolice. Pod budovú u silnice pro povozy je plac, kdo nedobrzdí dá si s nimi pac.
Setkání v duchu nám známém ponese se. Husky u Slezáka na kámen mrazem ztvrdlé na trúbu a jablíčko do bříška se těší. Stejně tak Čochtan vodník na potomky vaše, kteří do říše jeho nerozvážně vstoupí. Snad lépe je k trnoži řetězem přivázati, či blány plovací mezi prsty jim přišíti. A nebo lépe je přes den unaviti. K tomu oudolí řeky Úpy či Metuje nabízí se. Tu se zámkem kněžny Zaháňské, tu s místem zvaným Peklo, jež domem hostinským od Jurkoviče stavitele proslulé jest. Dům stavitele téhož, jež Jiráskova chata slove, s trúbú vyhlídkovú na Dobrošově nalézá se, kde taktéž opevnění mnohá proti Prusúm útočným navštíviti lze. Kdo v Pekle hostem býti nechce, Pekielko, ve Slezsku na vrchu stolové Szczeliniec Wielki po našem Hejšovina zvaný, okusiti múže. A nebo tam okusiti pstrúžky pečené či alespoň krajíc chleba domácího řádně sádlem namazaný a húbami či okurkem přizdobený.
Kdo po vrších trdlovati nechce, zámek náchodský a novoměstský navštíviti múže a pak na rynku novoměstském laskominami líbeznými či truňkem tělo naplnit a zážitek duše své i břucho tak zakulatit.
Na hostinu večerní však místo si nechte a i potom opatrně žaloudek svúj nacpávejte! Neb po hostině taneční rej nastane, a kdo žaloudek svúj přeplní, dozajista gatě jím pak vyplní! Ten rej taneční, slovem novým „Diskoteka“ zvaný, do minula vás přenese. Do doby, kdy ruce chlapcúv nenechavé a hbité byly a děvy své křivky čerstvě nabyté, těm rukám zasnoubily. Tož neváhejte, dospod truhlic svých sáhněte, k provětrání obláčení z dob těchto vemte, na tance salonní zapomeňte a křepčení oddejte se, kterémuž trsání a ploužení říkávalo se. Sám velký Elvis a následovníci jeho ať vás přitom provázejí a též i strejda Fanda‒aparátčik, autor všech aparátú roztodivných s kumštem spojených, multikytarový instrumentalista a ohňostrojometčík, kterýž nám k tomu takovú světelnú šou předvede, že ti, co oka zdravá měli, už je mít nebudú a ti, co na operácii u felčara byli, ti znova na ni pújdú. No všichni tvrdit budú, že za ty očiska to stálo.
Však nejenom tancem pln bude večer. Na disky chlubivé čas si najdem a někteří k diskúm i prsteny ukážú.
Tak těšme se, z let minulých to dobré si vezměme a ještě lepší si přidejme. Neděle nebude ukončena polévkou tety Majky starostlivé, leč posezením v krčmě nedaleké, kde se na oběd ukvartýrujeme a ze které se v dobré víře rozejdeme.
Na vaší cestě k Rozkoši a po rozkošném setkání zpět z Rozkoše
nechť vás
pro tentokrát Sv. Lukáš doprovází a Sv. Martin si dá od nás tolik potřebný pohov !
